Stádečko

       Příběh našeho stáda: Nejprve přišla ovce Anežka a beránek Prokůpek od kamaráda Lukáše. Asi o měsíc později, jsem docela impulzivně odpověděl na inzerát nabízející pár sedmiměsíčních Koz kamerunských, které jsem ten den ráno studoval na internetu a odpoledne jsme pro ně vyráželi. (nejlepší škola je bezpochyby praxe a navíc je to velká romantika:-) 
       Kozy když se chytají, natropí pořádný rámus a ty naše byly z počátku hodně divoké, zejména kozlík "Čert" (uznejte že přejmenování na Uhlíka bylo nevyhnutelné). Vše je ale o péči a pozornosti a dnes už jsou s ovcemi v jednom stádu, kozlík je neprohání a neutíká z ohrady, jí z ruky. Kozička se jmenuje Káča a s kůzlaty na jaře to vypadá velice slibně:-) 
       Vedoucím stáda je nejmohutnější Anežka, která si vždy urve nejlepší kousky krmení. Na druhém místě beránek Prokop, kterému trvalo nějaký čas, než si vybudoval svoji pozici souboji s Káčou i často nic netušícím Uhlíkem, který dříve na řetězu byl snadným cílem Prokopova trkacího tréninku. Prokop je taky nejmazlivější a vybojoval si svůj život při hojení pokousání od rotvajlera na zádech u ocasu. Nejosobitější je bezpochyby Káča - kamzičí velice zvídavá a neposedná kozička. 
        Pouštíme na pastvu mimo plot, ohradu - stádo se pase kde chce, nikdy ne dále než 100metrů a vrací se na zavolání. Po cestě spasou v lese maliník, spodní vetvě keřů a vše co najdou, aktuálně vybírají klasy pšenice, co mezi řádky zůstaly po sklizni. Milují švestky, jablka, hrušky a samozřejmě suchý chléb. Na zimu pro ně mám připraveno seno z BIO farmy ve Věcově u Jimramova. Letos kvůli suchu nebylo co kosit.