Jak praví pranostika na říjen, letos opravdu houbové pozdní orgie nedají spát. Sotva vejdu do lesa, nehledám houby-ony si hledají mě. Jak pravil mykolog u nás v krčmě, to něco ze starých Keltů, má vliv na naši houbovou vášeň. Předkové a houby to je přirozené spojení.
Možná málo kdo ví, že houba je vlastně plodnice-rozmnožovací ústrojí-výsledek spleti podhoubí, které se rozrůstá pod povrchem na ploše až 40 kilometrů čtverečních! Sbíráme právě tu "pohlavní" část.
Prastaré pořekadlo říká, že když se podíváme na houbu když je ještě v zemi, přestane růst.. Při utržení, vyšle zprávu okolním "plodnicím" o tom co se jí děje, přes "síť" podhoubí. Je v nich něco úžasného.
Houby nás cítí a nabízejí se nám, i když ne každému. Chtějí naše ztišení a soustředění, ony nám oplatí radostí z nálezu a výtečnou chutí. "Vedomecké" houby.
Myslím, že pro naše děti je skvělé, učit se vděčnosti za zázrak jakým jsou mimo jiné i houby. Hledej je, sbírej, vzdej díky...
***
Můj tip: Ryzec smrkový na prudko na kravském másle od farmáře, špetka soli dle chuti, barevný pepř z mlýnku na hotové houby, BIO kváskový žitný chléb, zakápnuto rostlinnou mandlovou smetanou. Mňam:-)
To já udělal skvělou smaženici pro všechny tady u nás doma :D byla to fakt paráda :D
OdpovědětVymazat